Dodnes netuším, proč mi máma dala k patnáctým narozeninám šicí stroj. Trvalo nějaký čas, než jsem ho začal používat, nejprve jen k dekorativním úpravám svých kalhot. To byl styl, který jsem okoukal od své oblíbené kapely Phish. Časem jsem se propracoval ke složitějším úpravám a dokonalejšímu provedení, ale dlouho jsem šil jen pro sebe.
V Praze jsem poznal pár šikovných a zkušených švadlen, které projevily zájem o spolupráci. Napadlo mě, že s jejich pomocí bych zvládl ušít víc kousků a mohl je prodávat. Myšlenka se mi zalíbila. Hledal jsem způsob jak bojkotovat ekonomický systém, který využívá levnou pracovní sílu v chudých zemích, místo aby podporoval domácí výrobce. Chtěl jsem prostřednictvím svého podnikání podpořit společnost, v níž žiju.
Dnes tedy hlavně vytvářím střihy pro zákazníky a vymýšlím nový design. Nastříhanou látku předám švadlenám, které výrobek ušijí. Sám šiju jen nové věci, abych je otestoval a měl vzor pro švadleny. Oblečení, hlavně kalhoty, už šiju v Praze čtvrtým rokem.
Podařilo se mi najít výrobce pevných bavlněných látek, jaké se běžně používají k výrobě pracovních oděvů. I to byl důvod, proč jsem opustil přešívání starého oblečení a začal tvořit úplně nové věci. Mými hlavními dodavateli jsou Kolovrat, Svitap a Seba-T.
Švadleny, s kterými spolupracuji, šijí z domova na svých vlastních strojích. Nemám oblečení skladem, šiju na zakázku. Střihy dělám doma, neprodávám v kamenném obchodě. Neplatím za reklamu, spoléhám na dobrou pověst výrobku, která přivede zákazníky na mé webové stránky. Bez velkých finančních nákladů na reklamu a pronájem tak můžu prodávat za cenu, která není vysoká.
Cílem mého podnikání je nabídnout alternativu k neudržitelnému způsobu oděvní výroby, jaký uplatňují nadnárodní korporace. Spíše než budovat značku pomocí marketingu, který apeluje na základní lidské potřeby a pak nechá zákazníka pokrýt náklady, snažím se oslovit racionálně smýšlející spotřebitele, kteří svým nákupem raději podpoří českou švadlenu pracující doma než nějakého generálního ředitele, který profituje ze zoufalství obyvatel rozvojových zemí.
Myslím, že nezaměnitelný design a originalita mého oblečení jasně komunikují odmítnutí současných praktik módního průmyslu. Společně můžeme uplatňovat ekonomický model, který je udržitelnější a zdravější pro společnost než ten, který nabízí většina nadnárodních korporací.
Nathan Heilmann
Dodnes netuším, proč mi máma dala k patnáctým narozeninám šicí stroj. Trvalo nějaký čas, než jsem ho začal používat, nejprve jen k dekorativním úpravám svých kalhot. To byl styl, který jsem okoukal od své oblíbené kapely Phish. Časem jsem se propracoval ke složitějším úpravám a dokonalejšímu provedení, ale dlouho jsem šil jen pro sebe.
V Praze jsem poznal pár šikovných a zkušených švadlen, které projevily zájem o spolupráci. Napadlo mě, že s jejich pomocí bych zvládl ušít víc kousků a mohl je prodávat. Myšlenka se mi zalíbila. Hledal jsem způsob jak bojkotovat ekonomický systém, který využívá levnou pracovní sílu v chudých zemích, místo aby podporoval domácí výrobce. Chtěl jsem prostřednictvím svého podnikání podpořit společnost, v níž žiju.
Dnes tedy hlavně vytvářím střihy pro zákazníky a vymýšlím nový design. Nastříhanou látku předám švadlenám, které výrobek ušijí. Sám šiju jen nové věci, abych je otestoval a měl vzor pro švadleny. Oblečení, hlavně kalhoty, už šiju v Praze čtvrtým rokem.
Podařilo se mi najít výrobce pevných bavlněných látek, jaké se běžně používají k výrobě pracovních oděvů. I to byl důvod, proč jsem opustil přešívání starého oblečení a začal tvořit úplně nové věci. Mými hlavními dodavateli jsou Kolovrat, Svitap a Seba-T.
Švadleny, s kterými spolupracuji, šijí z domova na svých vlastních strojích. Nemám oblečení skladem, šiju na zakázku. Střihy dělám doma, neprodávám v kamenném obchodě. Neplatím za reklamu, spoléhám na dobrou pověst výrobku, která přivede zákazníky na mé webové stránky. Bez velkých finančních nákladů na reklamu a pronájem tak můžu prodávat za cenu, která není vysoká.
Cílem mého podnikání je nabídnout alternativu k neudržitelnému způsobu oděvní výroby, jaký uplatňují nadnárodní korporace. Spíše než budovat značku pomocí marketingu, který apeluje na základní lidské potřeby a pak nechá zákazníka pokrýt náklady, snažím se oslovit racionálně smýšlející spotřebitele, kteří svým nákupem raději podpoří českou švadlenu pracující doma než nějakého generálního ředitele, který profituje ze zoufalství obyvatel rozvojových zemí.
Myslím, že nezaměnitelný design a originalita mého oblečení jasně komunikují odmítnutí současných praktik módního průmyslu. Společně můžeme uplatňovat ekonomický model, který je udržitelnější a zdravější pro společnost než ten, který nabízí většina nadnárodních korporací.